Hynek Čermák není jen herec. Jako fotograf vystavoval akty i za oceánem

Herce Hynka Čermáka zná asi většina z nás - známe ho ale také jako fotografa? Na mnoha aktech tohoto všestranného umělce hraje hlavní roli jeho vlastní manželka.

Hynek Čermák se ve filmu objevuje již více než dvacet let. Jeho jméno i tvář najdeme například ve filmech Muži v naději, …a bude hůř, Kájínek i mnoha dalších. Nevyhýbá se ani seriálovým rolím, z nichž jsou známé jeho role v Kriminálce Anděl, Expozituře, Cirkusu Bukowsky, ale i v Četnických humoreskách. Po svém původním angažmá v kladenském městském divadle přesídlil před devíti lety do legendárního Dejvického divadla, kde působí dodnes.

Lidé vás znají a mají rádi hlavně jako herce. Vy se ale hlásíte i k dalšímu uměleckému směru, a tím je fotografie. Jaký poměr mezi tvorbou hereckou a fotografickou byste si stanovil?

Já jsem samozřejmě v první řadě herec a fotograf jsem pouze amatérský. Je to můj koníček pro chvíle, kdy mám volný čas. Fotografuji jen pro radost, takže ačkoliv již proběhlo několik výstav, za profesionála se v tomto oboru rozhodně nepovažuji.

Jak se herec dostane k fotografování?

Asi není rozdíl mezi tím, jak se k fotografování dostane herec a kdokoliv jiný. Inspirací pro první fotografie mi byly práce některých výrazných profesionálních fotografů, jako je třeba Tereza z Davle, ale i tvorba Helmuta Newtona nebo Tarase Kuščynského. Jsou to snímky, které miluji. Hodně blízké jsou mi fotografie právě Terezy z Davle, což je asi dáno hlavně tím, že má ráda stejné typy modelek jako já.

Mluvíte o modelkách - můžete tedy svoje fotografie a jejich náměty přiblížit?

Fotografuji hlavně akty, přičemž na vzniku mnoha z nich má svůj podíl i moje manželka v roli modelky. Jsem rád, že se jí fotografování líbí a nemusím ji k tomu ani přemlouvat.

Je určitě velká výhoda mít svoji "osobní" modelku. Jak ale sháníte ostatní? Jsou vaše jméno a známá tvář spíše pomocí nebo překážkou?

Je to velmi jednoduché: zajímavé holce řeknu: ´Jsi strašně krásná, nechtěla by sis uchovat tu krásu navždy a přijít do ateliéru nafotit si akt?´ Pak jsou dvě možnosti - buď řekne ´Ne, děkuju´ nebo přijde a třeba je s fotografiemi spokojená a přijde znovu. Když se na sebe navážeme a tak zvaně na sebe slyšíme, tak mám i modelky, s nimiž fotím častěji, protože si zkrátka rozumíme. Nehledám v tom žádné složitosti, ostatně ani tam nejsou.

Mluvil jste o několika výstavách. Kolik jich tedy už bylo?

Myslím, že šest. V Praze, v Hradci Králové, v Chicagu… Pár míst už prostě bylo a třeba budou i další.

Dovolím si položit zdánlivě jednoduchou otázku - proč právě fotografie? Ženskou krásu je možné zachytit mnoha způsoby.

Na jednoduchou otázku mám také jednoduchou odpověď. Protože mám rád ženy a baví mě pracovat s moderními technologiemi. Dnešní fotoaparáty jsou už tak dokonalé, že se mi zdá, že nabízejí tolik možností jako třeba malířská paleta. Když tu technologii zvládnete, máte šanci zachytit opravdu mimořádné věci. A to mě baví.

Jak funguje propojení divadla a fotografie? Mohou tyto dvě profese vzájemně čerpat energii a inspiraci?

Určitě ano. Je tam hodně společných jmenovatelů, jako je například krása. I když vzpomeneme na Shakespearovy hry, tak ve všech hraje určitou roli erotika nebo láska a ve fotografii je to také tak.

Nahlédněme tedy ještě na chvíli do divadla a herectví obecně. Co nyní v této oblasti připravujete?

V Dejvickém divadle připravujeme novou hru od Friedricha Dürrenmatta a pracuji také s Patrikem Hartlem na novém filmu podle jeho románu, který se jmenuje Prvok, Šampón, Tečka a Karel. Takže mám opravdu pořád co dělat.